Evropská komise vytýká Česku daňové nerovnosti. Co to znamená pro OSVČ a zaměstnance

Evropská komise ve své letošní zprávě o zemi upozornila, že český daňový systém vytváří výrazné rozdíly mezi zaměstnaneckým poměrem a samostatnou výdělečnou činností. Podle https://news.google.com/rss/search?q=dan%C4%9B+2026+OR+%C3%BA%C4%8Detnictv%C3%AD+OR+OSV%C4%8C&hl=cs&gl=CZ" target="_blank" rel="noopener nofollow" class="underline decoration-neutral-400 hover:text-black">zprávy Lidovek Komise doporučuje, aby Česko zúžilo rozdíl mezi odvody zaměstnanců a OSVČ. Zaměstnanec s průměrnou mzdou totiž odvede státu podstatně větší podíl svého příjmu než OSVČ v paušálním režimu se srovnatelnou fakturací.

Zpráva rozvířila debatu. Podnikatelé v ní vidí útok na paušální daň, zaměstnanci potvrzení toho, co dlouho tuší. Realita je složitější a týká se každého, kdo si dnes plánuje daně na příští rok.

Co přesně Komise Česku vytýká

Klíčovým bodem je struktura zdanění práce. Zaměstnanec s hrubou mzdou 45 000 Kč měsíčně zaplatí spolu se zaměstnavatelskou částí odvody a daně, které dohromady tvoří zhruba 45 procent celkové ceny práce. OSVČ v paušálním režimu se stejnými ročními výdělky kolem 540 000 Kč zaplatí zásadně méně, protože paušální daň v prvním pásmu zahrnuje daň z příjmu i sociální a zdravotní odvody v pevné částce.

Komise argumentuje, že tento nepoměr snižuje motivaci pracovat v zaměstnaneckém vztahu a zároveň připravuje veřejné rozpočty o příjmy. Data https://www.mfcr.cz/" target="_blank" rel="noopener nofollow" class="underline decoration-neutral-400 hover:text-black">Ministerstva financí skutečně ukazují, že podíl OSVČ na pracovní síle v Česku patří k nejvyšším v EU a s ním roste i objem fakturace mezi firmami a jednotlivci, který nahrazuje klasický pracovní poměr.

Co Komise nevytýká

Zpráva neříká, že paušální daň má skončit. Neříká ani, že OSVČ mají platit stejně jako zaměstnanci. Doporučuje pouze, aby se rozdíl zúžil. To je z pohledu debaty důležité. Vláda ani opozice zatím žádnou reformu paušální daně na stole nemají a MF ČR letos naopak oznámilo https://www.mfcr.cz/" target="_blank" rel="noopener nofollow" class="underline decoration-neutral-400 hover:text-black">snížení minimálních záloh OSVČ zpětně od ledna 2026, což s doporučením Komise jde přesně proti proudu.

Pro OSVČ to znamená, že v horizontu příštích dvanácti měsíců žádnou reálnou změnu paušálního režimu čekat nemusí. Politický cyklus a rozpočtový plán 2027 dnes takový krok neumožňují.

Doporučení Komise není nařízení. Je to signál, který dostává váhu až v okamžiku, kdy si ho stát dobrovolně zvnitřní.

Co říkají účetní

Účetní kanceláře, které vedou stovky OSVČ i zaměstnaneckých mezd, potvrzují, že rozdíl v efektivní sazbě mezi oběma režimy je reálný. Zároveň upozorňují, že paušál není zdarma. Nezahrnuje daňové odpočty, neumožňuje uplatnit slevu na manželku ani školkovné, nedovoluje kombinaci s jiným typem příjmu bez konzultace a v případě přerušené činnosti může znamenat zásadní administrativní komplikace.

Podle údajů https://www.financnisprava.cz/" target="_blank" rel="noopener nofollow" class="underline decoration-neutral-400 hover:text-black">Finanční správy v prvním pásmu paušálu je dnes zhruba 130 tisíc podnikatelů. To je významná skupina, která by na jakoukoli změnu reagovala okamžitě, buď návratem do klasického daňového přiznání, nebo přechodem do zaměstnaneckého vztahu.

Praktický důsledek pro rok 2026

Pro OSVČ v paušálu se pro letošní zálohy nic nemění, kromě zpětného snížení minimálních záloh, které přijde v červenci. Kdo v paušálu zůstává, čeká ho výhoda cca 100 až 300 Kč měsíčně, kterou stát rozešle formou přeplatku.

Zaměstnanec dostává od ledna 2026 nižší daň z příjmu díky změně v zákoně, na kterou upozornilo i https://www.businessinfo.cz/" target="_blank" rel="noopener nofollow" class="underline decoration-neutral-400 hover:text-black">BusinessInfo.cz. Efekt na výplatní pásce se pohybuje v řádu stokorun měsíčně podle mzdové úrovně.

Co by mohla přinést budoucí reforma

Pokud se doporučení Komise někdy promítne do českého zákonodárství, nejpravděpodobnější podoba není zrušení paušálu, ale zavedení jeho pásem podle typu činnosti. IT konzultant a klasický řemeslník dnes platí stejně, přestože jejich marže a odvětvová srovnání se zaměstnaneckým poměrem se zásadně liší. Diferenciace paušální daně podle CZ-NACE je jedním z variantních scénářů, o kterých se v odborných kruzích mluví.

Pro OSVČ to znamená, že klidně mohou plánovat dalších dvanáct měsíců ve stávajícím režimu. Riziko změny je nízké a i pokud přijde, přijde s dostatečným časem na přípravu.

Praktický doporučený krok pro účetní

Účetní firmy by měly klientům v paušálu proaktivně vysvětlit tři body. Za prvé, že zálohy se od července snižují a přeplatek přijde automaticky. Za druhé, že diskuse o daňové nespravedlnosti je zatím jen politická a fakturačního života se netýká. Za třetí, že plánovat na rok 2027 se dá klidně ve stávajících pravidlech.

Kdo by paušál přesto opustit měl

Přestože paušál je pro většinu OSVČ finančně výhodnější, existují situace, kdy se vyplatí přejít na klasické daňové přiznání. Podnikatel, který má vysoké výdaje na materiál, zaměstnance nebo kancelář, může s uplatněním skutečných výdajů dosáhnout nižšího zdanění. To se týká zejména řemeslníků, malých obchodníků a IT firem se subdodavateli.

Druhá situace je rodinná. Kdo pobírá výživné, dostává rodičovský příspěvek nebo má nárok na slevu na manželku bez příjmů, paušál mu zavírá cestu k těmto úlevám. Kdo si chce optimalizovat rodinné výdaje přes daňové odpočty, klasické přiznání zůstává výhodnější.

Třetí situace je úvěrová. Banky si na klienta v paušálu při hypotéce zvykly, ale doklad o příjmech je jiný než u zaměstnance. Doložení pouze zaplacené paušální daně bez skutečné fakturace snižuje bonitu v očích úvěrového analytika. Pro velký úvěr se dá vyplatit rok předtím přejít do klasického přiznání a doložit reálný obrat.

Co říkají analytici o dopadu na rozpočet

Podle propočtů analytických center by úplné vyrovnání zdanění zaměstnanců a OSVČ přineslo do státního rozpočtu odhadem 20 až 40 miliard korun ročně. Odhad se liší podle scénáře, ale řádově jde o významnou částku. To vysvětluje, proč Evropská komise problém zdůrazňuje. Není to jen otázka spravedlnosti, je to i otázka udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.